Teď se má ke klisně, rzá,
touhou hoří,
ona mu odpovídá, chápajíc.
Vždy pyšná jako ženy,
teď k oři chová zas cize,
nestrpí mu nic,
ba odkopává jeho namlouvání,
kopyty vyhazujíc mu brání.
WILLIAM SHAKESPEARE,
VENUŠE A ADONIS, 1593
(překlad KAMIL BEDNÁŘ)
--------------------------------------------------------------------------------------------Pozná kdo v ponym
na zahradě
-a nemusí být právě slepý
v ponym, co srst mu
trávy koš a listí třepí,
co bolí ho už každý krok
a břicho jako žok,
hrdého kertaka
z mongolských širých stepí?
DOROTHY WELLESLEOVÁ
VÉVODKYNĚ Z WELLINGTONU,
KONĚ, ASI 1930
---------------------------------------------------------------------------------------------Probíjejí se větrem a nepohodou,
do vrzání namáhavé kůže
zní pleskání biče a namáhavý
dech obou,
vlající praporek jim cestu
ukázat může,
to stvořil Bůh pro
odvážné muže.
W.H. OGLVIE,
JEZDCI PŘES PŘEKÁŽKY, 1920
--------------------------------------------------------------------------------------------Kdo jednou přiměje koně,
aby táhl vůz,
ten by si ho měl osvojit,
když se sám chlubí svou nádherou.
Kdo pak ukáže koni,
jak předvést svou radost
a vzrušení,
hrdost a spolehlivost,
ten by měl na něm jezdit.
XENOFÓn (430-355 PŘ.N.L.)
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář